Blog

07.11.2015 10:53

Zkoušky 18.10.2015

 

Jméno a příjmení

Jméno psa

Plemeno

Kynologický

 

 

 

 

 

 

psovoda

klub

A

B

C

Celkem

Známka

ZVV 1

Karla Flídrová

Winner Hartis Bohemia

NO

ZKO Litomyšl

 79

80 

87

246

Dobře

IPO 2

Miloš Radimecký

Coco z Údolí Jizery

BOM

ZKO Litomyšl

83

90

92

265

Dobře

ZZO 3

Šárka Skřivanová

Zeek Bryvilsár

CHP

ZKO Litomyšl

-

91

-

91

Velmi Dobře

SPr 2

Václav Jošt

Ami Blondýnblack

NO

ZKO Litomyšl

-

-

92

92

Velmi Dobře

IPO 3

Martin Šplíchal

Aisha z Teturovy Láje

NO

ZKO Litomyšl

 
   95

 

72

74

241

Dobře

 

Jméno a příjmení

Jméno psa

Plemeno

Kynologický

 

 

 

 

 

 

psovoda

klub

A

B

C

Celkem

Známka

Spr 1

Emil Svoboda

Dasty Kronebox

BOX

ZKO Litomyšl

-

-

87 

87

Dobře

BH

Petr Vostrčil

Glare Iss z Banáteckého dvora 

RTW

ZKO Litomyšl

-

45

 

45

 

Obstál

 

—————

01.10.2013 20:19

Již staří Řekové

Než začnu popisovat výcvikové metody, povím Vám něco o historii (protože dějiny jsou mým druhým koníčkem) soužití člověka a psa
 
Prapředek vlk
 
Vlk se připojil k lidem asi před 60 000 lety př. n. l. Někteří vědci tvrdí, že ke člověku přilnul, tak že začal požírat zbytky u lidských táborů. Ano i dnes je možno vidět v asijských zemí smečky polodivokých psů, kteří se živí na skladkách odpadů. Tito psi však nemají na člověka pevnou vazbu. Druhá pravděpodobnější varianta, je že lovci odchytávali malá vlčata, která pak odkojily ženy. Stejně jako člověk je psovitá šelma savec. Pravěcí lidé nebyli hloupí, znali zvyky zvířat a dobře si uvědomovali silu vazby mezi samicí a mládětem. Dnes Vám to odsouhlasí mnozí ošetřovatelé ze zoologických zahrad, kteří na lahvi odchovali nejrůznější mláďata. I příběh lvice Elsy mluví za vše. Proto současní cvičitelé používají pamlsky skoro u všech zvířat. 
 

První “psovodi” 

 
První psovodi byli tedy lovci. Pro lov vybírali psy silné, vytrvalé s bystrými smysly. Člověk vždy šelmám záviděl jejich fyzické vlastnosti. Ostré tesáky, výborný sluch, znamenitý čich, rychlý běh a tělo chráněné kožešinou. Tak začal cílený chov psů. 
 

Lovec - válečník             

 
Ačkoli lidé neměli žádný specializovaný výzkum, etologie (věda o chování a zvycích zvířat) už staří Řekové popsali například tyto pravidla pro výcvik válečných psů:
  • Vybírejte psy podle toho, jak dovedou bránit stádo i dům svého pána.
  • Nebíj svého psa, aby se tě nebál, jinak tě nebude bránit.
  • Pokud chceš psa potrestat, tak ho přivaž a nedej mu nažrat.
  • Když chceš, aby pes udělal, to co potřebuješ, předveď mu to nebo ať to ukáže pes, který to už umí.
  • Když pes provedl, to co od něho žádáš, odměň ho kouskem masa 
 
Na těchto větách, je vidět jaké to byla nadčasová pravidla, neboť všechny dodnes kynologové často praktikují. Během let vznikali ustálené postupy, jak psy vycvičit. Nejběžnějšími cviky byli:
 
  • přivolání psa 
  • vodění na řemeni 
  • zalehnutí 
  • přinášení předmětů - aportování
  • sledování pachové stopy
  • pronásledování, zadržení, případně skolení kořisti (lovné zvěře)
 
Cvičitelé brzy jistili, že když pes může lovit velkou zvěř, tak člověk pro něj také nebude nepokořitelný soupeř a ze psa lovce se stal pes - válečník. Starověká, středověké, novověké a ty současné armády světa mají ve svých řadách psí “vojáky”.
 

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

 
Než se ohař zúčastní skutečného honu nebo než služební pes okusí ostrou akci, je třeba nejprve ověřit jeho dovednosti. K tomu slouží zkoušky a soutěže. Tam rozhodčí posoudí jeho schopnosti podle předem stanovených kritérii. Ale rozhodčí neposuzuje pouze výkon psa. Všímá si také chování psovoda. Zda psa správně motivuje, jestli ho netrápí, nebo mu nepatřičně nepomáhá.         
 
 
  
 
 

—————

24.09.2013 10:47

Úspěšný výcvik jen v kolektivu

Žádný učený z nebe nespadl 

 
Už jsme si řekli 
  • jak vybrat si vybrat štěně 
  • jak psa motivovat jak se řešit problémy se svým handicapem
  • jak na psa správně působit, aby pro nás pracoval 
 
Ale každému je asi jasné, že ani přečtení pár článků na internetu, knihách či odborných časopisů, nám k dobře vycvičenému psovi stačit nebude, protože jistě znáte přísloví “Žádný učený z nebe nespadl”, i ty nejzákladnější dovednosti nás někdo musel naučit, ať už to byly, rodiče, učitelé či známí a přátelé. Proto doporučuji, abyste začali navštěvovat kolektiv pejskařů. Nezáleží, jestli to bude klasický cvičák, soukromá psí škola, školka štěňátek nebo chovatelský klub. Ale nejprve dobře si rozmyslete, kam chcete štěně směřovat.
 
  • jako rodinného společníka bez sportovních ambicí
  • jako psího asistenta 
  • jako psa pro kynologické sporty (agility, coursing, flyball, sportovní kynologie...)
Podle toho si vybírejte i kynologickou partu. Důležité je abyste z toho kolektivu citili pohodu a ochotu vzájemné pomoci. 
 
 

Preferujte individuální přístup

 
Jak už jsme si řekli v článku Druh a rozsah postižení vozíčkáře z hlediska výcviku psa, preferujte individuální přístup. Na mnoha cvičácích ještě stále probíhá skupinový výcvik. Ten je pro psovoda s handicapem nevhodný, protože potřebuje u výcviku (hlavně v počátcích) asistenci druhé osoby. Zkuste si domluvit individuální lekce.  V tomto směru Vám zřejmě vyjdou vstříc soukromé psí školy, ale počítejte s vyššími finančními nároky (150 až 200 Kč/1 návštěva). 
 

Svaz psovodů s handicapem 

 
Za účelem pomoci handicapovaným psovodům byl založen Svaz psovodů s handicapem, který pořádá různá výcviková setkání, kde v přátelské atmosféře radí zkušení instruktoři, jak mají svého psa vést. Proto neváhejte a jejich víkendová setkání navštivte.       
 
 
 

—————

16.09.2013 20:20

Elektrický vozík

Protože sám elektrický vozík používám, rozhodl jsem se, že téma invalidních vozíků ještě více rozeberu
 

Velká přední kola výhodou

 
Berte na vědomí, že se psem se pohybuje především venku. Z toho důvodu vybírejte vozík s pevným rámem, který má velká přední (otočná) kola. Jako nejvíce vhodná jsou 
 
 
Vozíky s malými  předními koly bude mít v nerovném terénu problémy vždycky, pokud chcete vyrážet se psem do přírody nebo na kynologické cvičiště, těmto typům se raději vyhněte. 
 

Chraňte elekroniku  

 
Když se věnujete kynologickým sportům, tak se nějaké nepřízni počasí asi nevyhnete. Baterie a motor elektrického vozíku jsou proti dešti chráněna plastovým krytem, ale ovladač (yostick) je na vodu háklivější. Na yostick v případě deště, navlékněte mikroténový sáček. Další velkou chybou některých vozíčkářů je přivazovat psa vodítkem za yostick. Nedělejte to prosím, ušetříte si tak peníze za nákladnou opravu. I když je váš pes dobře vycvičený, vždy hrozí možnost, že škubne vodítkem víc než je zdrávo. Vodítko uvazujte jen za pevný rám vozíku.            
 

“Offroad” pro vozíčkáře 

 
Existují vozíky, které jsou pro terénní jízdu lépe vybaveni než výše uvedené. Velká přední kola jsou poháněna silným motorem, dlouhý dojezd na 1 nabití a rychlost až 10km/hod. Jistě se velmi hodí na dlouhé procházky, výcvik v přírodě (stopování, lovecká kynologie), ale jejich nevýhodou bývá celková robustnost. S těmito vozíku budete obtížně manévrovat mezi překážkami (agility) a zajetí do menší místnosti je často nemožné (šířka zárubní). Při automobilové přepravě musíte použít velmi prostorné auto. K těmto typům patří např. 
 
 

—————

07.09.2013 15:59

Typ invalidního vozíku

Vozíčkářovi “nohy”

Další hledisko, které musíme brát v úvahu při tréninku psovoda-vozíčkáře je jeho vozík. Invalidní vozíky dělíme na 2 základní typy. 
  • mechanický vozík
  • elektrický vozík 

Mechanický vozík

 
Předem upozorňuji, že já mechanický vozík při výcviku svého psa nepoužívám. Proto níže uvedené rady jsou pouze převzaté. Jak je již z názvu zřejmé, vozík se pohání mechanickou silou.
  • Vozík tlačí asistent vozíčkáře 
  • Vozík řídí sám vozíčkář pomocí hmatných obručí.Hnací obruče jsou upevněny na velkých zadních kolech. Uchopením hmatné obruče vozíčkář uvádí vozík do pohybu. 

Nevýhody

 
1. Nutnost používat k jízdě obě ruce: Tudíž je nemá volné k výcviku psa. Těžko může cukat vodítkem, když táhne i odměňování není tak rychlé, jak je potřeba. 
2. Přední otáčivá kola vozíku: Často při nárazu na nějakou bariéru spříčí. Mechanický vozík je vůbec pro jízdu v terénu nevhodný.  
 
Jak tyto nevýhody vyřešit 
 
1. Využijeme asistenta, který tlačí a my cvičíme se psem. K odměňování využijeme Mini d-ball SET. Vodítko nemusíme držet v ruce, ale můžeme ho upnout přes rameno. 
2.  Malou prostupnost terénem zlepšíme přídavným pohonem nebo FreeWheel.
Ale nejlepším řešením je vozík elektrický
 
Eletrické vozíky dělíme na interiérové a venkovní.  Vyberte si venkovní, protože se psy cvičíme především venku (park, cvičák, louky, polní cesty).
 
 
 
 
 
 
 

—————

31.08.2013 21:20

2. Druh a rozsah postižení vozíčkáře z hlediska výcviku psa

 

Zásada číslo 1: Individuální přístup především 

 

Nikdo zřejmě nepohybuje, že výcvik psa se bude muset neustále přizpůsobovat podle handicapu psovoda-vozíčkáře. Tento článek je tedy hlavně pro instruktory, kteří ještě nemají psovody-vozíčkáři zkušenosti. Jejich omezení rozdělíme do několika kategorií. 
 
  • Hybnost dolních končetin
  • Hybnost horních končetin a jemná motorika
  • Porucha řeči
  • Typ invalidního  vozíku      

Hybnost dolních končetin

 

Každý vozíčkář nemá dolní končetiny úplně nepoužitelné. Mnoho vozíčkářů nohama alespoň částečně hýbe, je schopen nohy natáhnout a má stabilní sed. Tím může lépe škubnout vodítkem či podržet odměnu (míček) mezi koleny.  Dalším kritériem je pohyblivost trupu, zda se, nebo do jaké míry, dokáže sehnout pro nějaký předmět na zemi. Pro případ, že se neohne, zastaneme při tréninku roli asistenta, který bude výcvikové pomůcky
podávat, nebo psovodovi doporučíme tzv. podavač předmětů
 
 
Na podavač nejprve psa navykneme jako na tušírku.
 
Hybnost horních končetin a jemná motorika
 
Zřejmě málokterý instruktor si dovede představit, že by svého psa cviči, l třeba jen za použití jedné ruky. Ovšem i tato varianta v případě psovoda-vozíčkáře může nastat. Zasažena je obvykle i jemná motorika ruky. Tomu přizpůsobíme
 
  • Hračku: Podle mne vyhovují spíše větší předměty. Míček se širokou šňůrou, přetahovadlo – tvar kroužek, pešek se třemi poutky. 
  • Pamlsek: Větší než  nehet u palce. Pamlsky by měli být snadno přístupné. Místo v kapse vesty nebo kalhot doporučuji “klokaní” kapsu na hrudi bez stahovací šňůrky nebo chlopně. 
  • Délku vodítka: 25 – 50 cm dlouhé. Měkké, aby nepálilo ve dlani – ideálně kožené bez kovových kroužků a cvoků. Pokud chceme psa vodit u vozíku bez držení vodítka, můžete vodítko upevnit přímo na vozík, ale NIKDY ne na ovladač elektrického vozíku. Mě se osvědčila gumolano (používá se na upevnění předmětu na automobilovou zahrádku) s karabinou.  
Obojek: Někdo má také problém připnout k obojku karabinu. Řešení je, že vodítko a obojek jsou v celku a vy stahujete obojek psovi přes hlavu. 
 
Porucha řeči
 
Hodně handicapovaných má kromě pohybových problémů i poruchu řeči (kvadruplegie, DMO). Špatná výslovnost nebo spastická mluva může při vyslovování a načasování povelů dělat potíže. V tomto případě nejprve platí, že “cvičení dělá mistra”. 
 
  • Před každým tréninkem si se psovodem přesně jasně vysvětlíme, co se bude dít. 
  • Zvolíme si krátké jednoduché povely. 
  • Při výcviku můžeme použit i klikr, ale zvuk klikání dobře nahradí i klaksonem elektrického vozíku.
 
Prosím všechny handicapované psovody, jestli by tento článek nedoplnily o svoje zkušenosti s přizpůsobením výcviku svého psa. Názory a zkušenosti posílejte emailem vasekrambousek@gmail.com.
 
 
Příště: Typ invalidního  vozíku 
 
 
 

—————

24.07.2013 18:47

1. Výběr psa

Na všestranný-sportovní výcvik se obvykle používají služební plemena, např. německý ovčák, dobrman, rotvajler, boxer, belgičtí ovčáci. Sportovní výcvik mohou zvládnout i klasická "asistenční" plemena jako labradorský retvívr. Důležitější než konkrétní rasa je individuální povaha jedince.

 

Jak tedy postupovat ?
  1. Kontaktujte několik chovatelů: Vyhněte se tzv. “množirnách”. To jsou „chovatelé“, kteří produkují psy jen kvůli zisku. Domluvte si nezávaznou návštěvu. Ideálně před dobou krmení. Štěňata budou tak aktivnější. 
  2. Štěňata by měla být  čilá, hravá, mazlivá. Sledujte i prostředí, ve které vyrůstají. Preferujte spíše domácí prostředí než kotce. V domácím prostředí dostanou více vjemů. Pachy, zvuky, lidé případně další zvířata. Takové štěně je lépe vybaveno pro následující život v lidské společnosti než štěně, které žilo pouze v kotcovém výběhu.   
  3. Nevybírejte si štěňata s extrémním chováním.  Příliš agresivní jedinec, neustále napadající své sourozence, se bude špatně přesvědčovat k poslušnosti, Ale ani apatické či bázlivé zvířátko nebude jednoduché motivovat ke spolupráci, protože ho bude brzdit jeho nejistota nebo lenost. Nejlepší je zlatá střední cesta. 
  4. Štěňata by měla pohybující se předměty (hadr, kus provázku, malý míček) začít pronásledovat a snažit se jej chytit.  Takové štěně se bude při výcviku snadněji motivovat. 
  5. Sledujte chování matky štěňat. Zase platí: Neberte si štěňata  od příliš agresivních či bázlivých matek. Fena sice na Vás může štěkat, když se přibližujete ke kotci (výběhu), ale v přítomosti chovatele by měla být klidná a vyrovnaná, protože štěňata velmi kopírují její chování na vnější prostředí. 
  6. Psa nebo fenu ? Podle mého názoru je pro člověka s handicapem vhodnější fena. Je drobnější konstituce a co se týče povahy bývá poddajnější. Pes se dříve nebo později snaží získat dominitní postavení a vozíčkář může mít problémy, prosadit  se jako pán, tak aby pes respektoval jeho povely. 
  7. S chovatelem sepište smlouvu o předání štěněte

 

—————

25.06.2013 13:53

Seriál Všestranný výcvik psa očima vozíčkáře

Všestranný výcvik psa očima vozíčkáře

 

           8. května 2005 jsem se svým německým ovčákem Maxem složil  zkoušku minima na známku dobře (stopa 46 b., poslušnost 42 b., obrana 39 b.). Už jsem o Maxově výcviku  v ZKO Litomyšl psal v časopise Vozíčkář a Pes přítel člověka. Ale chtěl bych své dosavadní poznatky o tomto způsobu výcviku rozvést. Před bych však upozornil, že to není „vyzkoušenou“ metodika výcviku. Jsou to spíše moje postřehy a názory mých instruktorů za necelé 3 roky působení v ZKO Litomyšl.

 

—————